Indické slumy
08.11.2012 11:14
V další části bych Vás ráda seznámila s problematikou přelidněnosti, a tedy i s problémy s ní související, čímž mám na mysli například nadměrnou urbanizaci, s níž úzce souvisí přelidněné okraje velkých měst, takzvané slumy a naopak řídce osídlené vesnice, což můžeme označit souhrnně jako nerovnoměrné rozložení obyvatel a v neposlední řadě také stále vysoký počet dětí na jednu ženu. Jak říká staré přísloví: ,,Jiný kraj, jiný mrav“, k této problematice se to naprosto hodí.
Dnes žije v Indii 1,205 miliard obyvatel na rozloze asi 3 miliony km2, hustota obyvatel tedy činí 382 obyvatel na km2. Tato hustota by nebyla takovým problémem, vždyt hustota obyvatel v České republice se pohybuje u hodnoty 133 obyvatel na km2. Podstatné je však to, že lidé žijí velmi nerovnoměrně. Na vesnicích žije stále méně obyvatel, a také obyvatel starších, mladí lidé odcházejí do měst a do cizích zemí, ať už za vzděláním nebo za lepší prací, celkově za lepším životem. Do měst se stěhují lidé různého věku, národnosti, kast, jazyka i náboženství. (3, 4)
Obrovským problémem dnešní Indie, jak jsem již zmiňovala, je urbanizace, obrovské masy stěhující se do měst, kde žijí na jeho okrajích v otřesných podmínkách, které v žádném případě nejsou v souladu s lidskými právy. Lidé žijí obklopeni pro nás nepředstavitelnou chudobou a sužováni množstvím nemocí, které plynou zejména z nevalných či spíše katastrofálních hygienických podmínek. (1, 2, 3)
Ve většině velkých městech najdeme alfu i omegu kvality bydlení. Jedna část města se honosí nádhernými luxusními vilami a na straně druhé stojí polorozbořené domy, chatrče a různá provizorní obydlí z kusů nalezených na ulici, kde kanalizace znamená spíše scifi. Lidé ve svých příbytcích mají často jen primitivní kuchyň a místnost na spaní, kde lidé žijí hlava na hlavě. (1 ,5)
Největší slumy najdeme logicky na okrajích těch největších měst, z nichž můžeme jmenovat například hlavní město Dillí, Kalkata či Bombaj. Tyto slumy vypadají doslova jako konec světa, všude člověk vidí jen hlínu, bláto, různé prádlo, otevřenou kanalizaci, betonovou silnici, volně se pobyjící zvířata, nejčastěji psy a prasata a co nejvíce zarazí nás, Evropany, nikde tam nenajdeme žádnou zeleň, ať už obyčejnou trávu či listnatý nebo jehličnatý strom, což bereme u nás jako samozřejmost. (1, 5)
Nejmasivnější urbanizace započali v 19.století. Jak uvádí Miroslav Krása:,,V roce 1901 žila ve městech jen desetina obyvatel, v roce 1991 je to více než čtvrtina. Velký nápor přistěhovalců přineslo velkým městům severní Indie a Kalkatě zvláště rozdělení Britské Indie v roce 1947. Uprchlíci z měst i venkova vzniklého Pákistánu se usazovali hlavně v indických městech.“(1) Příklad hlavního města Dillí působí až nepředstavitelně, za 10 let, v období 1981-1991, se počet obyvatel díky obrovské migraci zdvojnásobil. (1, 2, 5)
V počátcích urbanizace vesničané nacházeli pracovní místa v průmyslu, který se masově rozvíjel, avšak i zde byla místa brzy obsazena a pro takovou masu přicházejících lidí jich nebyl dostatek. Někteří lidé našli práci také ve stavebnictví, jiní se věnovali svým původním povoláním, kterým se snažili uživit, například jako prodejci drobného zboží, ševci, švadleny či kováři. V poslední době výrazně posilují služby, kde se určitá část venkovského obyvatelstva také dokáže uplatnit. Malá část lidí, zejména dívek, pracují v sexuálních službách. Avšak stále zůstává spousta lidí, kteří nemají žádnou práci a živí se žebračením. Tito lidé buď žádnou práci nemohou najít nebo ji ani nehledají, nechtějí pracovat a pouze přežívají daleko za hranicí chudoby. (1, 2, 5)
Paradoxem je, že i ve slumech lidé žijí rozděleni do kast, i přesto, že jsou si vlastně rovni a snaží se vypořádat se stejnou nepřízní osudu. Jedním z problémů slumů je obrovská negramotnost a nezaměstnanost. Číst a psát neumí většina dospělých i dětí. Obživu si většina z nich zajišťuje škemráním. (3, 5)
Problémem je, že přistěhovalci berou práci lidem z měst, proto je ve městech tak obrovská nezaměstnanost na rozdíl od vesnic, dříve, před započetím urbanizace tomu bylo pochopitelně naopak, což se ovšem nelíbí městskému obyvatelstvu. Z toho důvodu se můžeme tu a tam dočíst, že městské obyvatelstvo zaútočilo na přistěhované vesničany a snažilo se je dostat z města pryč. Pravděpodobně z těchto důvodů Miroslav Krása uvádí, že: Přistěhovalectví je tedy ve městech větším problémem než vysoká porodnost.“ (1)
Obydlí jsou vyrobena nejčastěji z kusů hadrů, některé lepší příbytky z hlíny nebo malty. Uvnitř najdeme opět různé cáry hadrů sloužící jako postele a různé předměty nebo i odpadky od bohatších lidí, jako jsou různé plechovky, krabice, sklo či plasty. Co však nesmí chybět v žádném provizorním přístřešku jsou obrazy a sošky bohů, které daná rodina uctívá. Většina příbytků se skládá pouze z jedné místnosti, která je určena především ke spaní. Další součástí příbytku bývá kuchyň, která je umístěna nejčastěji před příbytkem. Kuchyní však nemůžeme rozumnět klasickou kuchyňskou linku, různé spotřebiče, stůl a židle jako je tomu v našich podmínkách. Kuchyní ve slumech rozumíme ohniště, nad kterým je zavěšena obrovská mísa. Oheň tam lidé vytváří pomocí všeho, co naleznou, ať už zmíněnými kusy hadrů nebo dobytčím trusem, který je pro tuto oblast tradiční. (2,5)
Obrovským problémem je ve slumech obživa a voda. Lidé zde pijí pouze vodu, která by ovšem v našich podmínkách nebyla označena za pitnou, voda zde je znečišťovaná a velmi nekvalitní. Jídla, která nám přijdou obyčejná a nijak nepřekvapující, jako jsou například brambory, luštěniny, i pro Indii typická rýže, maso atd., jsou pro obyvatele slumů velmi vzácné nebo i neznámé, což je pro nás jistě nepředstavitelné. (1, 3)
Dnes se vláda v některých městech snaží lidi ze slumů přesidlovat do jiných částí města. Často jsou totiž slumy na místech, kde dříve, v době jejich vzniku, o která nejevil majitel zájem, zato dnes jsou tyto pozemky atraktivní a majitel se jich dožaduje zpět, což činí značný problém, jak pro něj samotného, tak pro město a neméně i pro samotné obyvatele určitého slumu. Dalším důvodem proč jsou lidé ze slumů stěhování je to, že místo, kam kde tento slum vznikl, působí pro město nevzhledně nebo také narušuje běžný chod města, což znamená, že například ničí životní prostředí nebo zpomaluje dopravu. Stěhování schudlého obyvatelstva se řeší nejčastěji tím, že město odkoupí území na okrajích měst, vytvoří parcely, které jsou potom rozděleny mezi tyto obyvatele. Z těchto důvodů je problém celkově ve velkoměstech sehnat jakýkoliv byt, dům či jiný typ ubytování. (1, 2)
Proti nadměrné migraci se snaží vláda bojovat pomocí různých programů, což se sice z části daří, ale lidé do měst stále proudí. Příkladem odstrašujícího města ohledně slumů je Bombaj, ležící na západním pobřeží Indie, kde žije asi 18 milionů lidí, z čehož zhruba 10 milionů žije právě ve slumech v otřesných podmínkách. (4, 5)
Závěrem bych chtěla uvést jistý paradox, a to ten, že v nabídce některých cestovních kanceláří můžeme nalézt zájezd právě do zde popsaných slumů, které na jedné straně lidé odsuzují, odstraňují a nechválí a na straně druhé je touto formou vlastně podporují a lákají, což z mého pohledu stojí za zamyšlení. (6)
Zálešáková Kateřina
Použité zdroje:
(1) KRÁSA, M., MARKOVÁ, D., ZBAVITEL, D.: Indie a Indové od dávnověku k dnešku. Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN: 80-7021-216-0
(2) BALTUS, J.: Vrásky země. Praha: Panorama.
(3) VRBOVÁ, J.: Indie v mezinárodních vztazích. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Indie, [online 2012-10-31]. Dostupné z: <https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indie/index.html>
(5) Milionář z chatrče. [film]. Režie Danny Boyle. 2008
(6) Reality tours and travel:Slum tours, [online 2012-10-31]. Dostupné z: <https://realitytoursandtravel.com/tours/slum-tours/>